Zhmotňování aneb štěstí si již nemusíme "zasloužit", ale rozhodnout se pro něj a začít ho žít.

Na Fb jsem 22.4. publikovala tento příspěvek : 

Odkaz zde: 

www.facebook.com/ataui.celostnilecba?hc_location=timeline

23.4.2014 mohlo dojít konečně k velmi pozitivnímu zlomu ...Pokud jste před svátky ucítili "neco ve vzduchu" a ptali jste se, dostávali jste odpovědi... Osvobození vědomí, možnost dělat vše jinak, přepsat staré vzorce a změnit svůj postoj ke strachu, to jsou nové možnosti, které vyvrcholí 23.4.2014. Vzestup nebo pád? V dalších příspěvcích zveřejním některé nové postupy osvobození vědomí, které jsem měla možnost vyzkoušet v minulých dnech a které doufám, že pomohou také vám.

Úvod možná bude trochu delší, ale považuji jej za důležitý pro pochopení duševního otroctví, přežívání místo Bytí a všeho utrpení dnešních dnů, které se sami a dobrovolně  ( ačkoliv nevědomě) neustále zhmotňujeme a žijeme často to, co vůbec nechceme. Nevíme, jak z toho všeho ven a co je příčinou toho, že jsme tam, kde dnes jsme.

Jsme často otroky svých strachů a podvědomých vzorců , nemocní a nesmělí přesto, že víme, že toto všechno je špatně a nemá to tak být.

Nejsme svobodní, jsme spoutáni starými sliby duše ( celibátu, chudoby a služby) a pokud je nedodržujeme, cítíme provinění.      Kde je vina, tam je trest, který k sobě chorobně přitahujeme přesto, že žádaná vina ani trest treálně neexistují a stejně jako stracha a negativita, existují v naší mysli: Jejich zhmotnění jsou zhmotněním představ naší "nemocné" mysli.

Nezasloužíme si radost, svobodu ani hojnost a pokud  je někdy přece jenom prožíváme, vracíme se z nich provinile honem rychle zpět,díky starým přesvědčením, že štěstí a prosperita se s dobrým křesťanem jaksi neslučují.

Díky tisíciletím manipulací církevních institucí, jsme nabyli pevnou představu chudého, skromného a poslušného křesťana, který prokáže svou opravdovou víru a lásku k Bohu tím, že prožije celý život odříkáním.

Vzniklo v nás povědomí tzv. prvotního a dědičného hříchu. Bůh nás tedy nemůže milovat a musíme si jeho lásku zasloužit a tak čekáme na něco, co si možná zasloužíme, možná nikdy ne.

Boží láska však není podmínečná - je BEZpodmínečná , stále milující a stále odpouštějící. Nezná pojmy vina, hřích ani trest.

Božím záměrem ( Božská ) je naše radost, svoboda a štěstí spojené s hojností , duševní i  fyzickou láskou.

Naše rodiny nám často v nejlepším úmyslu projevovaly pouze lásku podmínečnou, podmíněnou naší poslušností, ideálností, dokonalostí podle představ našich rodin.

Jak se tedy mohu otevřít Vesmírné hojnosti, nepochybovat o lásce Vesmíru a přijmout vše, jako samozřejmost? Jak mohu být dokonale zdravá, šťastná a svobodná v radosti a hojnosti, když je to vše pro mne nové? Kdy si zasloužím toto všechno? Kdy ten moment nastane?

NIKDY, tento moment nenastane NIKDY, protože záměrem bylo a je udržovat lidi v temotě mysli, strachu a vědomí věčného hříchu, který se nikdy neodčiní.

Jaké řešení se nám nabízí?

Učinit v lásce a míru svobodné ROZHODNUTÍ.

To, co jsme si předtím museli zasloužit, pro to se dnes můžeme rozhodnout, pokud víme jak a je to rozhodnutí v souladu s Božím řádem a v lásce. Naše rozhodnutí pro šťastný a radostný život, pro hojnost a zdraví je tím, co si Zdroj - stvořitel přeje a proto je tento rok rokem nových změn, posunů, zbavování se starého a přežitého jak věcí tak vzorců myšlení. Přepisujeme vše, co neslouží našemu nejvyššímu dobru, našemu štěstí a svobodě ve světle a v nových energiích Božího řádu.

Tomuto se říká vzestup a  osvobození vědomí. Potřebujeme k tomu otevření srdce, víru a rozhodnutí a sílu jít do toho i přesto, že ego a strachy s ním spojené  se budou ještě vracet. Ego však můžeme spoutat do vědomí našeho srdce a ke strachu změnit vztah, pozorovat jej. Mysl máme cvičit a kontrolovat myšlenky, vše co nás dosud omezoval a svazovalo je naším sluhou, nikoli pánem, je v nás neoddělitelná část Božského Já, kterou nám nikdo nemůže vzít a která je ZÁRUKOU naší svobody štěstí a radosti - naší TVORBY.

My - stvořeni Bohem máme posvátné právo tvořit  a následně zhmotnit - manifestovat naše rozhodnutí v realitě našich životů. Máme právo vše staré, přežité a neužitečné odložit, složit okovy z rukou, nohou i duše a jít ke Světlu, Bohu a k Lásce.

Jak vše poznáme? To, co v nás vyvolává dobrý pocit, slouží našemu dobru a co  ne, to neslouží našemu štěstí. Stačí si představit to či ono a zařídit se podle našeho prvního pocitu.

Dále je žádoucí  navázat aktivně vztah se svým andělem strážným, protože jenom tak nás bude vést každý den každým naším skutkem a budeme přesně vědět ( cítit:-)) co kde a kdy máme udělat. Vždy dostávame jenom jeden pokyn, v klidu a beze spěchu.V našem srdci je mír, spánek je klidný a spokojený.

Najednou více různých pokynů a zmatek v mysli jsou již mylnou informací ega.( Nevíme co dříve a jsme unavení z přemíry úkolů.)

Zdrojem naší síly jsou láska a víra, které nám pomáhají poznat a ovládnout naše emoce , spolu s napojením se na lásku a sílu Stvořitele - Boha - Vesmíru a  anděly milosrdenství, kteří nám pomáhají v této transformační době.

Květen je období Velekněžky -  bohyně tvůrkyně a tak ženy mají před sebou nádherný úkol - začít nejenom tvořit, ale také zhmotnit výsledek svých obrazů ve svých životech...Jak nahoře tak i dole , jak ve mně, tak okolo mne... Z toho, co již víme, je jisté, že nyní právě nastalo období Království nebeského na zemi, zavedení Božího řádu přostřednictvím láskyplné  energie Boží matky. 

Také tady je nutná velmi silná pokora, láska a sebereflexe( pokání ) i poslušnost   ovšem pouze ke Svořiteli samotnému, ne k pozemským institucím či organizacím.

Jsem o tom, co píši, naprosto přesvědčená, protože po každém dnu nových poselství jste si přečetla na daších stránkách velmi podobné informace, které mi potvrdily, že v současnosti procházíme všichni na Zemi stejnou informační frekvencí či vlnou                   a zachycujeme tyto informace velmi podobně.

Vypracovávám proto nový systém napojení se na lásku Univerza, které umožňují tvorbu našich životů k našemu nejvyššímu Dobru. Před tím je však dobré přepsat staré nefunkční představy o sobě a vstoupit do největší možné sebelásky a sebeocenění.       

Tak bude strach nahrazen láskou a ta je cestou ke Stvořiteli a ke svobodě našich srdcí, myslí i duše.